Týdenní záblesky aneb nervy na n-tou

Always look on the bright sight, že jo? No jo. Však já to všechno vím.

V úterý byl supr trénink. A nezaspalo se! A odpoledne dokonce i vysvitlo sluníčko, tak jsme s K. zaběhly na rychlý irish coffee do Murphy'su a vychutnnaly si ho venku na lavičce. Skoro jsem oslepla! V práci jsme s P. chytili pařící, a tak jsme si celou šichtu odpíjeli Holiday Pay, co by nám měl šéf dávat, ale nedává. Taky se na pizzu zastavili trenéři z fitka a překecali mě, ať zítra zajdu na ranní lekci x-fitu. S P. jsme se propili ke skvělý náladě, kterou jsme spolu po práci zajeli předat k O. Byla fakt sranda.

No není tady krásně, když je krásně?

Ve středu bylo volníčko. Když mi zvonil budík, chtělo se mi dělat mrtvýho brouka a zaspat. Ale jsem skála a pěšky (!!!) jsem se na 7 ráno dokodrcala na ten x-fit. Baby po mě koukaly, jak kdybych spadla z Marsu. Ale když se pak dozvěděly, že dělám ranní transformation, vzbudila jsem v nich respekt :D Odpoledne se výletilo. S K. a O. jsme jeli na Ring of Kerry. Who cares about the weather, žejo? Hnusně bylo, to vám teda povim :D Zahřála nás až polívka v pofiderním Pubu. Jo a "moje střevíčky jsou jako ze zlata", protože mi přišly Vansky. A a večer jsme si udělali Harry Potter movie night. Poprvý jsem ho viděla v angličtině. A dobrý. A milujeme Dobbyho! 

Óóóó <3

Ve čtvrtek začaly nervy. Patric (šéf) je hajzl. Francouzská žabožroutská svině. Ještě že jsem si večer stáhla nějakou italskou aplikaci a rozprávala po taliánsku :D Sranda.

V pátek ráno jsem nervy vypotila. Ale v práci vzrostly ještě víc. Je normální poslat zaměstnance na dovolenou a v jejím průběhu mu napsat "Už se nevracej"? Grrrrr! Fakt super strategie, Páťo!

Víkend - nervy. Nemůžu ho ani cejtit. Jsem protivná. Mám ponorku. A do toho mi přestal fungovat operátor :D (mají tu s tím problémy). Je to špatnym signálem a nebo tim, že jsem zprovoznila iPhone od doktora? Nevadí, raší mi tu štěstí! 

V pondělí jsme s M. a K. zašly na čajíček a kafčo do Tree House Café a pak si daly ještě jedno Baileys doma (balzám na nervy!). S K. a T. jsme jely do Tralee a já si tam koupila můj vysněnej kabát! (Do kterýho jsem se zamilovala tak před čtvrt rokem, ale neměli mou velikost.) A po cestě jsme viděly tři duhy. V práci nervy. Už jsem musela bejt drzá. Prý že když se nebudu chtít vrátit z dovči, tak vůbec nemusim. Stačí jen zavolat :D Hlavně že se frajer furt přesvědčuje u P., co Míša, "doufám, že se vrací zpátky, žejo?" ... Tak si to nepo*er, ty tajtrliku. Mám na hraně. 

V úterý jsme s M. zašly psychicky podpořit K. do práce a daly si na baru kafčo. Chudák, ta to taky nemá lehký :D V práci byl konečně klid, tak jsem sáhla po antistresovejch omalovánkách. Docela to zabralo. Měla jsem totiž původně v plánu, že dneska už Páťu vyhlásim, hned jak se naskytne příležitost. No, uklidila jsem se :D

Ve středu volníčko. Plán zněl jasně: s M. a K. na výlet do Corku. Ale K. (šofér) musela nečekaně do práce, a tak z toho sešlo (když se daří, tak se daří!). Navrhla jsem ale plán B a vytáhla lenocha M. na procházku. Po cestě nahoru bylo krásně, ale dolů se to trochu zvrtlo :D Aneb jak se v Irsku krásně rychle mění počasí. Do pěti minut jsme byly svědky konce světa, atentátu kroupů, vichřice a totálního slejváku. Ale sranda byla. A selfie taky. A večer umřel Brumbál :( (teda vlastně Dumbledore, of course!).

Tohodle zlatýho pána jsme se zeptaly, jestli by nás nevyfotil. Ochotně odhodil deštník do pravýho křoví, rukavice do levýho a místo nás vyfotil sebe :D Nakonec, po těžký dřině, se mu to ale povedlo. Děkujeme, kouzelný dědečku!

Prej vypadám jak Kenny ...

... zmoklej Kenny ...

A teď už jen 2x do práce, 1x do fitka, 1x na párty, 1x ke kadeřnici (jak já to miluju), 1x našvindlovaný volno, 1x balení kufru (jak já to nesnášim), doufám že alespoň 5x Baileys coffee ... No zkrátka a dobře - už jenom 3x vyspat, 1x nonstop (udělám espresso martini na posilnění na cestu) a Ciao la dolce vita!