Tečka za 2015

Ahoj! Poslední dobou přemýšlím o tom, že se mi v hlavě rojí víc věcí než včel v úlu, a že by možná nebylo špatný to z tý hlavy dostat ven. A tak jsem si založila tenhle blog, protože psát si deník mi nikdy nešlo a taky protože mi brácha jednou řekl, ať si vedu blog, že ho baví si číst moje maily. Takže voilá! 

S příchodem nového roku na mě padl tak trochu splín a smutná nálada a měla jsem velkou potřebu se s mým novým poznatkem pochlubit veřejně. Zároveň mám i pocit, že bych tím samým příspěvkem měla začít právě tady (no jo, jsem na sebe pyšná :D ). Tak hurá na to!

,,Za rok 2015 jsem si akorát přišla na to, že nepotřebuju pořád někde lítat a hnát se za štěstím, ale že mi celou tu dobu leželo přímo u nohou. Teplo domova je jediný, na čem fakt záleží. A ať chceš nebo ne, pohltí tě to a najdeš tam ten kousek svýho ztracenýho já, co celou tu dobu tak marně hledáš. A jsi spokojenej a pořád se usmíváš a pak najednou zjistíš, že se ti dějou vesměs jen dobrý věci a zažíváš supr srandy a okamžiky a všechno se to na tebe tak ňák lepí jak žvejka pod židli. Jen škoda, že to letos trvalo pouhých 16 dní."

Nechápejte mě špatně, svou rodinu jsem vždycky popisovala jen v superlativech a byla pro mě numero uno - ať se dělo, co se dělo - ale až teď jsem si přišla na to, že je TO JEDINÝ, co mě drží nad vodou, co potřebuju. A přečtete si knížku Alchymista (dostala jsem ji s věnováním "Vše se děje pro nějaký důvod". Čau!