Balit kufry místo dárků

Chytá mě vánoční. Děsně moc. Doma je to tak krásný! Všude jsou svíčky a světýlka, v telce vánoční filmy. Všichni se milujou a maj dobře. 

Mamka se akorát chystá píct cukroví a já si nepřeju nic jinýho, než ho píct s ní. Popíjet u toho, poslouchat vánoční songy a na tajňačku uždibovat těsto. Bóže jak já to znožňuju. Hrozně mě to ba! A ještě u toho načichnu tou nejmilejší vůní. Užívám a mám se. 

Nojo, jenže já namísto toho jedu do toho svýho pražskýho holobytu balit, protože bude můj už jen pár hodin. Ale co, stejně jsem měla v plánu si uklidit a vynýst všechny ty prázdný flašky, který se tam kupily tak nějak záhadně a úplnou náhodou. V plánu to bylo, to jo, jen jsem netušila, že to přijde tak rychle a ze dne na den se budu muset vystěhovat. 

C'est la vie a ho ho hoo, merry christmas! 

Vlastně ani nechápu, proč mě to tak štve, když jsem přece celej život jak  neřízená střela a miluju změny. Aspoň něco v tý svý vánoční náladě můžu milovat. Jako ty postavy z filmů. Míšo, máš tu další změnu! Sice nečekanou a dost narychlo, ale koho to zajímá, žejo?! 

A tak jsem si udělala plán B, jak strávit dnešní večer, nenervovat se u toho a hlavně neztratit tuhle vánoční pohodu. Protože jaký si to uděláš, takový to máš, no ne? 

* Rychle omrknu první byt, kterej jsem objevila dneska po o. 

* Cestou zpátky se stavím někde na svářo. Ha! A rovnou na dvě!

* Doma si taky pustím vánoční songy, abyste věděli. A budu si zpívat. Jo! 

* A tanečním krokem budu to "nic, co nemám na sebe" ládovat do kufrů. 

Hezký večer i Vám. Milujte a mějte se.