Jedém s medém

Ejchuchu juchuchu. Právě sedím v autobuse s nohama nahoře, jedu si na letiště do Dublinu a jen tak si přemýšlím, co si dám asi tak k obědu. No přeci pastu, wiiii! 

Našvindlovanej den volna utekl šíleně rychle. Půlku z něj jsem proseděla na svym křesle pod dekou a neustále si stěžovala, že už bych měla začít něco dělat. Tu druhou jsem popila s K. pár skleniček Prossecca u A. doma. Každopádně celej den jsem strávila v pyžamu. Krása. 

V deset večer už mě popadla trochu panika, že bych si měla jít konečně vybalit kufr, kterej jsem si přivezla z Vánoc, vysprchnout se a ten kufr zase znovu zabalit. Bohužel ale bašta přinesená až pod nos (a hlavně bez práce, díky O.!) se mi zdála jako mnohem lukrativnější varianta, a tak jsem si ještě vyhranila půlhodinku na výbornej stejčík. 

Všechno se ale stihlo, kajn štres :D dokonce jsme ještě s holkama čekaly 20 min na autobus (a stihly tak pořídit první foto zájezdu).

Tyjo, ale mám dilema - špagety? A nebo snad lasagne? Raviolly? ... Sním tam všechno!