Zápisky z Turecka

Čtvrtek 30.6.2016

Vedro. Šílený vedro. A to je teprve večer. El mě vyzvedla na letišti, zlatá, i s panem řidičem. Milý a usměvavý pán, co nám po cestě koupil turecký kafe. Samozřejmě až po setmění, je přeci RAMADÁN!

Hacienda jako kráva. Rodina, který El hlídá holky, vyloženě trpí. Ve dveřích už na mě čekaj škvrňata s welcome dárkem k narozeninám. Krásný :) 

Barák neuvěřitelnej. Pořád se těkavě rozhlížím kolem. Ale není to nic nevkusnýho, naopak. Baštim u toho sarmu, karfasulii a pilaf (turecké jídlo). Zase vědí jak na mě :D ale po dlouhý cestě to fakt bodlo. 

Partička UNA s holkama, a jen co je rodiče vyslali do hajan, nalili mi Raki a poseděli jsme na terase, zimní zahradě, já nevím jak to nazvat :D prostě místnost. A byla tak velká sranda. Tatínek na Ramadán očividně z vysoka .. Celou dobu popíjí whiskey s ledem a je čím dál tím veselejší. Maminka je krásná, taková dáma, moc milá a manžela v tom alkoholu nechává samotnýho. Ramadán na rozdíl od něho ctí. Zajímavý. Tatínek Akif vzpomíná na Silvestra, ukazuje nám fotku, kde jsou s Elif (manželkou) oblečení jako opravdoví Muslimové (takže Elif zahalila svou krásu do tý černý kraviny). Vydali se na pouť do Meky, pomodlit se do té nejposvátnější mešity. Byl zrovna Ramadán. Ale "don't worry, Turkish airlines, business class" a rukou napodobil, jak do sebe leje drinky :D stoprocentně jeden jedinej. Nebo vzpomíná, jak totálně na šlupky řádil v bazénu na jetsky :D já třeba na nafukovacím kruhu, ale neva. 

Pátek 1.7.2016

Vedro. Šílený vedro. Ještě šílenější než včera. Akif vlastní hotel poblíž haciendy, kam jsme šly s El a holkama na snídani. No žraso z El Paso! Teď se poflakujem doma a ve 2 vyrážíme směr Istanbul. Rodina na letiště, my s El na průzkum. Zatím pa!

PS: vše je za občasného doprovodu muslimských ód z mešity. No kriste pane! :D